迷失的羊
1许多税吏和罪人都来听耶稣讲道， 2法利赛人和律法教师埋怨说：“这个人竟和罪人来往，还跟他们一起吃饭。”
3耶稣给他们讲了一个比喻： 4“如果你们有人有一百只羊，走失了一只，难道他不暂时把那九十九只留在草场上，去找那只迷失的羊，一直到找着为止吗？ 5他找到后，会欢欢喜喜地把那只羊扛回家， 6并邀来朋友邻居，说，‘我走失的羊找到了，来和我一同庆祝吧！’ 7我告诉你们，同样，一个罪人悔改，在天上也要这样为他欢喜，甚至比有九十九个不用悔改的义人还欢喜。
丢钱的比喻
8“又比如一个妇人有十块钱，不小心弄丢了一块，难道她不点亮灯，打扫房子，仔细寻找一直到找着为止吗？ 9她找到后，会邀朋友邻居来，说，‘我丢的钱找到了，来和我一同庆祝吧！’ 10我告诉你们，同样，一个罪人悔改，上帝的众天使也会这样为他欢喜。”
浪子回头
11耶稣又说：“某人有两个儿子。 12小儿子对父亲说，‘父亲，请你把我应得的家产分给我。’父亲就把财产分给了两个儿子。
13“没过几天，小儿子带着他所有的财物出门远游去了。他终日在外花天酒地，挥金如土， 14很快囊空如洗，又遇到严重的饥荒，就陷入困境， 15只好投靠一个当地人。那人派他到田里去放猪， 16他饿到恨不得拿喂猪的豆荚充饥，可是连这些也没有人给他。 17最后，他醒悟过来，心想，‘在我父亲家里，连雇工的口粮都绰绰有余，我现在却要在这里饿死吗？ 18我要动身回到我父亲身边，对他说，父亲，我得罪了天，也得罪了你， 19今后，我再也不配做你的儿子，请把我当作雇工看待吧。’ 20于是他动身回家。
“他父亲远远地看见他，就动了慈心，跑上前去抱着他连连亲吻。 21小儿子说，‘父亲，我得罪了天，也得罪了你，今后，我再也不配做你的儿子。’
22“父亲却对奴仆说，‘赶快拿最好的袍子来给他穿上，给他戴上戒指，穿上鞋， 23把那只肥牛犊牵来宰了，让我们一同欢宴庆祝！ 24因我这儿子是死而复活、失而复得的。’于是他们欢宴庆祝。
25“那时，大儿子正在田间。当他回来还没到门口，就听见家里传出奏乐跳舞的声音。 26他叫来一个奴仆问个究竟。
27“奴仆回答说，‘你弟弟回来了！你父亲因他无灾无难地回来，特地宰了那只肥牛犊。’ 28大儿子很生气，不肯进去。父亲就出来劝他。
29“他对父亲说，‘你看，我伺候你这么多年，从来没有违背过你的命令，可是你没有给过我一只羊羔，让我和朋友一同欢宴。 30但你这个儿子在娼妓身上耗尽家财，一回来，你倒为他宰了肥牛犊！’
31“父亲对他说，‘孩子啊！你一直在我身边，我所有的一切都是你的。 32可是你弟弟是死而复活、失而复得的，所以我们应该欢喜快乐。’”
Ježíš vypráví podobenství o ztracené ovci
1Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli. 2Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: „S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!“ 3Ježíš na to odpověděl podobenstvím: 4„Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne. 5Když ji najde, vezme ji na ramena 6a s radostí ji ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: ‚Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.‘ 7Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti takovými, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.
Ježíš vypráví podobenství o ztracené minci
8Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde? 9Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.‘ 10Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů.“
Ježíš vypráví podobenství o ztraceném synu
11Ježíš dále vyprávěl: „Jeden muž měl dva syny. 12Mladší přišel za otcem a řekl: ‚Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.‘ A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny. 13Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl. 14A nejenže všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst. 15Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře. 16Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal. 17A tak šel do sebe a uvažoval: ‚Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady. 18Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě 19a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.‘ 20A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil. 21‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.‘ 22Ale otec nařídil služebníkům: ‚Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho! 23Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna. 24Vždyť je to, jako by umřel, a zase oživl. Byl ztracen, a je nalezen.‘ A tak oslavovali jeho návrat. 25Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny. 26Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje. 27Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.‘ 28Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu. 29Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.‘ 31‚Hochu,‘ řekl otec, ‚my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje. 32Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.‘ “
