上帝的选民
1我在基督里说真话，绝无谎言。我被圣灵感动的良心可以作证， 2我心里极为忧愁，痛苦不止！ 3为了我的弟兄——我的同胞以色列人，即使我自己被咒诅、与基督隔绝，我也愿意！ 4身为以色列人，他们拥有上帝儿子的名分、上帝的荣耀、诸约、律法、圣殿敬拜和各种应许。 5蒙拣选的族长是他们的先祖，基督降世为人也是做以色列人。祂是至大至尊，永远当受称颂的上帝。阿们！
6当然，这并不表示上帝的话落了空，因为从以色列生的，不一定都是以色列人， 7亚伯拉罕的后裔不一定都是亚伯拉罕的儿女，圣经上说：“以撒生的才可算为你的后裔。” 8这话的意思是：亚伯拉罕凭血气所生的儿女并不是上帝的儿女，只有凭应许所生的才算是他的后裔。 9因为上帝曾这样应许他：“明年这时候，我会再来，撒拉必生一个儿子。”
10后来，利百加和我们的先祖以撒结婚，怀了双胞胎。 11在这对孩子还未出生，还没有显出谁善谁恶之前，上帝为了显明自己拣选人并不是按人的行为，而是按祂自己的旨意， 12便对利百加说：“将来大的要服侍小的。” 13正如圣经上说：“我爱雅各，厌恶以扫。”
14这样看来，我们该怎么下结论呢？难道上帝不公平吗？当然不是！ 15祂曾对摩西说：
“我要怜悯谁就怜悯谁，
要恩待谁就恩待谁。”
16可见这并不在于人的意志和努力，而在于祂的怜悯。 17圣经记载着上帝对法老说的话：“我使你兴起是为了在你身上彰显我的权能，使我的名传遍天下。” 18总之，上帝要怜悯谁，就怜悯谁；要叫谁顽固，就叫谁顽固。
上帝的烈怒和怜悯
19这样，你肯定会对我说：“为什么上帝还指责人呢？谁能抗拒祂的旨意呢？” 20你这个人啊！你是谁啊？竟敢顶撞上帝！受造之物怎能对造物主说：“你为什么把我造成这样？” 21陶匠难道不可以从一团泥中拿一部分造贵重的器皿，又拿一部分造平凡的器皿吗？
22倘若上帝要显示祂的烈怒和权能，就尽量容忍那些祂预备要毁灭的器皿， 23以便在那些祂怜悯并预备赐予荣耀的器皿上彰显祂丰盛的荣耀，这难道不可以吗？ 24那些蒙怜悯的器皿就是我们这些从犹太人和外族人中被上帝呼召的人。 25正如上帝在《何西阿书》上说：
“本来不是我子民的，
我要称他们为‘我的子民’；
本来不是我所爱的，
我要称他们为‘我所爱的’。
26从前我在什么地方对他们说，
‘你们不是我的子民。’
将来也要在那里对他们说，
‘你们是永活上帝的儿女。’”
27关于以色列人，以赛亚先知曾疾呼：
“以色列人虽多如海沙，
但得救的只是剩余的人，
28因为上帝要在世上迅速、
彻底地执行祂的判决。”
29以赛亚又说：
“若不是万军之主给我们存留后裔，
我们早就像所多玛和蛾摩拉一样灭亡了。”
以色列人和福音
30这样看来，我们该说什么呢？本来不追求义的外族人却因信而得到了义。 31以色列人靠遵行律法追求义，却徒劳无功。 32为什么会这样呢？因为他们不凭信心，只靠自己的行为去追求义，结果就在那块“绊脚石”上跌倒了。 33正如圣经上说：
“看啊！我在锡安放了一块绊脚石，
一块使人跌倒的磐石。
但信靠祂的人必不致蒙羞。”
Boží svrchovanost
1-2Ach, Izraeli! Ach, můj národe! Kéž bys i ty našel cestu ke Kristu! Trápím se a naříkám pro tebe dnem i nocí. 3Život bych za tebe dal, kdyby tě to mohlo zachránit. Kristus ví, že nepřeháním, Božímu Duchu nelze nic předstírat. Tolik jsi toho od Boha dostal, a přesto nechceš poslouchat! 4Za vlastní děti vás přijal, slavně vás vedl dějinami k ještě slavnější budoucnosti, dal vám své zákony, abyste v životě nemuseli tápat, naučil vás, jak ho máte uctívat, dal vám úžasné sliby, 5slavné vůdce jste měli mezi praotci a nejslavnější – Kristus, věčný Bůh a Vládce – se jako člověk také narodil z vaší krve. A toho jste se zřekli!
6-9Boží slovo však platit nepřestalo: Izraelci nejsou všichni, kdo odvozují svůj rodokmen od Abrahama nebo Jákoba – Izraele. I když jsou to potomci Abrahamovi, měl Bůh na mysli pouze Izáka, když Sáře sliboval syna. To znamená, že ne všichni z Abrahama jsou Božími dětmi, ale jenom ti, kteří se narodili na základě Božího slibu. 10Také o synech, které měl Izák se svou ženou Rebekou, 11rozhodl Bůh ještě před jejich narozením. Oznámil, že starší z nich bude sloužit mladšímu. Když tak Bůh určil jejich vzájemné postavení ještě před tím, než se o to mohli osobně nějak zasloužit, zdůraznil tím, že má právo rozhodovat o lidech naprosto svobodně, 12-13bez ohledu na jejich záslužné skutky. Proto mohl také říci, jak stojí jinde v Bibli: „Dal jsem přednost Jákobovi před Ezauem.“
14Můžeme z toho usuzovat, že je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne! 15Mojžíšovi přece řekl:
„Projevím svou přízeň komu chci
a slituji se nad kým chci.“
16-18Nikomu tím není povinen, nikdo na to nemá nárok. Je to jen jeho milost, když to učiní. Faraónovi, jak sám říká, propůjčil jeho postavení proto, aby na něm ukázal svou moc a aby rozšířil svůj věhlas po celé zemi. Tak tedy žádným sebevětším úsilím, nýbrž z pouhé Boží milosti jsou lidé to, co jsou.
Boží a lidská měřítka jsou rozdílná
19Možná někdo namítne: Proč nám tedy Bůh ještě pořád něco vytýká, když se nic nemůže dít proti jeho vůli? 20Ale člověče, kdo ty vlastně jsi, že si troufáš přít se s Bohem? Říká snad výrobek svému tvůrci: Proč jsi mne udělal zrovna takhle? 21Copak se hrnčíř ptá hlíny, zda z ní má udělat vázu nebo mísu? 22Nemohl i Bůh ukázat nejen svou pravomoc trestat, ale i svou shovívavost s lidmi zralými k potrestání? 23Nemá právo projevit svou dobrotu k lidem, které zahrnul milosrdenstvím a určil pro věčnou slávu? 24Podobně povolal i nás, a to nejen židy nebo členy církve, ale i jiné, 25jak naznačuje prorok Ozeáš:
„Nazvu svým lidem ty,
k nimž jsem se nechtěl znát,
vyhnané zase zavolám nazpět.
26Kdo předtím slyšeli mé slovo odsouzení,
budou ujištěni, že je přijímám za své syny.“
27O Izraeli říká Izajáš:
„Kdyby jich bylo jak mořského písku,
jen hrstka se jich zachrání.
28Bez odkladu a do písmene
splní Bůh své slovo na zemi.“
29A už dříve předvídá:
„Kdyby nebyl nebeský vládce
ten zbytek lidu nezachoval,
byli bychom jak Sodoma
zpustli a Gomoře se podobali.“
Bůh odmítá ty, kdo mu nevěří
30Co tu vidíme? Že ti, kdo k izraelskému náboženství nepatřili a o bezúhonnost před Bohem nijak neusilovali, ti ji dosáhli na základě víry. 31A ti, kdo spoléhali na svou příslušnost k vyvoleným a na plnění náboženských předpisů, vyšli naprázdno. 32Proč to? Protože se domnívali, že si Boha nakloní okázalou zbožností místo upřímnou vírou. Na tom ztroskotali, 33zcela podle slov Izajášových:
„Hle, na Sijón kladu kámen úrazu,
o něj se mnohý z vás rozbije.
Kdo se mne však vírou uchopí,
ten žádnou škodu neutrpí.“
