耶稣使五千人吃饱
1事后，耶稣渡过加利利湖，就是提比哩亚海。 2许多人因为见过耶稣治病的神迹，就跟随了祂。 3耶稣到了山上，与门徒一起坐下来。 4那时，犹太人的逾越节快到了。 5耶稣举目看见一大群人向祂走来，就对腓力说：“我们到哪里去买饼给他们吃呢？” 6祂这样说是想试试腓力，其实祂知道应该怎么做。
7腓力回答说：“就算买二百个银币6:7 一个银币相当于当时一天的工钱。的饼，也不够他们每人一口啊！”
8另外一个门徒——西门·彼得的弟弟安得烈对耶稣说： 9“这里有个小孩子带了五个大麦饼和两条鱼。不过，这么多人，这一点东西实在无济于事。”
10耶稣说：“你们叫大家坐下。”那地方草很多，众人便坐下来，当时在场的男人大约有五千。 11耶稣拿起饼来祝谢后，分给坐着的众人，然后又照样分鱼，众人可以随意吃。 12他们吃饱后，耶稣对门徒说：“把剩下的零碎收拾起来，免得浪费。”
13他们便把大家吃剩的那五个大麦饼的零碎收拾起来，装满了十二个篮子。 14大家看见耶稣行的这个神迹，都说：“这人真是那位要来到世上的先知！” 15耶稣知道他们想强行立祂做王，便独自退到山上。
耶稣在湖面上行走
16傍晚的时候，门徒来到湖边， 17上了船，去湖对岸的迦百农。天色已暗，耶稣还没到他们那里。 18忽然，湖面上狂风大作，波涛汹涌。 19门徒摇橹，大约行了五六公里，突然看见耶稣在水面上朝他们的船走来，他们很害怕。 20耶稣对他们说：“是我，不要怕。” 21于是门徒欢然接祂上船，船立刻到了目的地。
生命之粮
22第二天，留在对岸的众人看见那里只有一条船，耶稣没有和门徒一起坐船离开。 23后来有几条从提比哩亚来的小船停泊在岸边，靠近主祝谢后让众人吃饼的地方。 24他们发现耶稣和门徒都不在那里，就乘船到迦百农去找祂。
25他们在湖对岸找到了耶稣，对祂说：“老师，你什么时候到这里来的？”
26耶稣回答说：“我实实在在地告诉你们，你们找我，并不是因为看见了神迹，而是因为你们有饼吃，并且吃饱了。 27不要为那必坏的食物劳苦，要为那存到永生的食物，就是人子要赐给你们的食物劳苦，因为父上帝把这权柄交给了人子。”
28众人问祂：“我们要怎样做，才算是做上帝的工作呢？”
29耶稣说：“信上帝所差来的那位，就是做上帝的工作。”
30他们又问：“那么，你行什么神迹让我们看了可以信你呢？你要做什么呢？ 31我们的祖先在旷野有吗哪吃，正如圣经上说，‘祂赐下天粮给他们吃。’”
32耶稣却说：“我实实在在地告诉你们，不是摩西从天上赐给了你们粮食，而是我父将天上的真粮食赐给你们。 33因为上帝赐的粮就是从天降下、赐生命给世人的那位。”
34他们说：“先生，求你把这种粮食天天赐给我们吧。”
35耶稣说：“我就是生命的粮，到我这里来的人必定不饿，信我的人必永远不渴。 36但我对你们说过，你们虽然亲眼看见我，仍然不信。 37凡父赐给我的人，必到我这里来。到我这里来的，我总不丢弃他。 38因为我从天上下来，不是要成就自己的旨意，而是要成就差我来者的旨意。 39差我来者的旨意是，祂所赐给我的，我一个也不失掉，在末日我要叫他们复活。 40因为我父的旨意是要叫一切看见儿子并相信的人得到永生，在末日，我要叫他们复活。”
41犹太人听见耶稣说自己是从天上降下来的粮，就小声议论， 42说：“这不是约瑟的儿子耶稣吗？祂的父母，我们都认识，祂现在怎么能说自己是从天上降下来的呢？”
43耶稣回答他们说：“你们不用议论纷纷。 44如果不是差我来的父吸引人到我这里来，没有人能来。到我这里来的，在末日，我要叫他复活。 45先知书上这样说，‘他们都要受上帝的训诲’，这里是指凡听从父的教导又去效法的人，都会到我这里来。 46这并不是说有人见过父，唯独从上帝而来的那位见过父。 47我实实在在地告诉你们，信我的人有永生， 48因为我是生命的粮。 49你们的祖先在旷野吃过吗哪，还是死了。 50但这是从天上降下来的粮，人吃了就不死。 51我就是天上降下来的生命之粮，人吃了这粮，必永远活着。我将要赐下的粮就是我的肉，是为了让世人得到生命。”
52犹太人开始彼此争论，说：“这个人怎么能把自己的肉给我们吃呢？”
53耶稣说：“我实实在在地告诉你们，如果你们不吃人子的肉，不喝人子的血，就没有生命。 54吃我肉、喝我血的人有永生，在末日，我要叫他复活。 55因为我的肉是真粮食，我的血是真饮品， 56吃我肉、喝我血的人常在我里面，我也常在他里面。 57永活的父差我来，我是靠祂而活。同样，吃我肉的人也靠我而活。 58我是从天上降下来的真粮，吃这粮的人必永远活着，不像你们的祖先，虽然吃过吗哪，最后还是死了。”
59这番话是耶稣在迦百农会堂里教导人的时候讲的。
永生之道
60祂的许多门徒听了，就议论说：“这话实在难懂，谁能接受呢？”
61耶稣知道门徒在议论，就说：“这话叫你们失去信心吗？ 62如果你们看见人子升到祂原来所在的地方，会怎么样呢？ 63叫人活着的是灵，肉体毫无作用。我对你们说的话就是灵，就是生命。 64然而，你们中间有些人不信。”因为耶稣一开始就知道谁不信祂、谁会出卖祂。
65祂继续说：“所以我曾对你们说，如果不是我父赐恩，没有人能到我这里来。”
66从此，很多门徒离开了，不再跟从耶稣。
67于是耶稣问那十二个门徒：“你们也要离开我吗？”
68西门·彼得答道：“主啊！你有永生之道，我们还跟从谁呢？ 69我们已经相信并且知道你是上帝的圣者。”
70耶稣说：“我不是拣选了你们十二个人吗？但其中有一个是魔鬼。” 71耶稣这话是指着加略人西门的儿子犹大说的，因为他是十二个门徒之一，后来出卖了耶稣。
Ježíš sytí pět tisíců
1Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské. 2Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech. 3Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky. 4Bylo krátce před velikonočními svátky 5a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“ 6(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.) 7Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“ 8Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil: 9„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“ 10„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí,“ přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl. 12Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“ 13Nasbírali dvanáct košů zbytků. 14-15Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“ A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
Ježíš jde po vodě
16Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru. 17Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum. 18Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím. 19Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach. 20Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“ 21Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
Ježíš je pravý chléb z nebe
22Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli. 23K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady. 24-25Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“ 26Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil. 27Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ 28„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ ptali se. 29„Bůh od vás žádá jenom jedno,“ odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“ namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup, 31ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘ “ 32-33„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec,“ řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
34„Pane,“ prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“ 35„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět, 36a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit,“ odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte. 37Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám. 38Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce. 39A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu. 40Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“
Židé popírají, že Ježíš je z nebe
41Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe. 42„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“ volali rozhořčeně. 43„Nevzpírejte se tomu,“ řekl Ježíš. 44„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu. 45Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně. 46To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho. 47Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. 48Já jsem ten životodárný chléb. 49Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli. 50-51Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře. Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“
52To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“ 53Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví. 54Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. 55Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj. 56-58Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen. Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce. Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ 59To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
Někteří z učedníků opouštějí Ježíše
60Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“ 61Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu? 62A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel? 63Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život. 64Ale někteří mi nevěříte.“ Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí. 65Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců. 67Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“ 68Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. 69Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“ 70Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“ 71Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
