旧约敬拜的礼仪
1旧约有敬拜的礼仪和地上的圣幕。 2建成后的圣幕共分两间，外面的一间称为圣所，摆设了灯台、桌子和圣饼。 3在第二道幔子后面的那一间叫至圣所， 4里面有纯金的香坛和包金的约柜。约柜里珍藏着盛吗哪的金罐、亚伦那根发过芽的手杖和两块刻着十诫的石版， 5上面有荣耀的基路伯天使，高展翅膀盖着约柜上面的施恩座。关于这些事，现在不能一一细说。
6这些东西都齐备了，祭司们便经常进入圣所，举行敬拜。 7可是，只有大祭司有资格每年一次独自进入至圣所，而且每次都要端着血进去，为自己和以色列人的过犯献上。 8圣灵借此指明，只要头一个圣幕还在，进入至圣所的路就还没有开启。 9这件事是一个象征，告诉现今的世代：所献的礼物和祭物都不能使敬拜的人良心纯全， 10因为这些不过是关于饮食和各样洁净礼仪的外在规条，等新秩序的时代一到，便不再有效了。
美好新约
11现在基督已经来到，做了美好新约的大祭司，祂进入了那更伟大、更全备、非人手建造、不属于这个世界的圣幕。 12祂只进入至圣所一次便完成了永远的救赎，用的不是山羊和牛犊的血，而是自己的血。 13如果把山羊血、公牛血和母牛犊的灰洒在污秽的人9:13 “污秽的人”指在犹太人的宗教礼仪上被视为不洁净的人。身上，就可以使他们圣洁，身体得到洁净， 14更何况基督借着永恒的灵把自己毫无瑕疵地献给上帝呢？祂的血岂不更能洗净我们的良心，使我们脱离导致灭亡的行为，以便事奉永活的上帝吗？
15因此，祂是新约的中保，借着死亡救赎了触犯旧约的人，好叫那些蒙召的人得到所应许的永恒基业。
16凡是遗嘱9:16 “遗嘱”希腊文和“约”是同一个字。，必须等到立遗嘱的人死了以后才能生效。 17如果立遗嘱的人依然健在，遗嘱就不能生效。 18正因如此，连立旧约也需要用血才能生效。 19摩西依照律法向犹太人颁布所有诫命之后，便用红色的羊毛和牛膝草蘸了牛犊和山羊的血以及水，洒在律法书和百姓身上， 20说：“这是上帝用来与你们立约的血。” 21他又照样把血洒在圣幕和所有用来献祭的器具上。 22根据律法，几乎所有的器具都要用血来洁净，因为若不流血，罪就得不到赦免。
23既然仿照天上的样式所造的器具需要用祭牲的血来洁净，天上的原物当然要用更美的祭物来洁净。 24因为基督并非进入了人手所造的圣所，那只是真圣所的缩影，祂是进入了天堂，替我们来到上帝面前。 25祂在天上不必一次又一次地把自己献上，好像那些大祭司年年都带着牛羊的血进入至圣所。 26否则，自创世以来，祂不知道要受难多少次了。但如今在这世代的末期，祂只一次献上自己，便除去了人的罪。 27按着定命，人人都有一死，死后还有审判。 28同样，基督为了承担世人的罪，也曾一次献上自己。祂还要再来，不是来除罪，而是来拯救那些热切等候祂的人。
Starozákonní bohoslužba je náznakem budoucích věcí
1Pravá smlouva měla svatostánek a pravidla bohoslužby. 2Svatostánek měl podobu stanu, který byl oponou rozdělen na dvě části. Přední části se říkalo svatyně. Byl tam sedmiramenný svícen a stůl, na který bylo každou sobotu kladeno dvanáct chlebů. 3Za závěsem byla velesvatyně 4Patřila k ní zlatá kadidelnice a zlatem kovaná truhla smlouvy, v ní byla zlatá nádoba s pokrmem, který Izraelci jedli na poušti, Áronův prut, kterým Bůh rozhodl o tom, kdo má vykonávat službu ve svatyni, a desky se zněním Desatera. 5Přikrývalo ji zlaté víko zvané slitovnice. Nad víkem držely stráž okřídlené bytosti nazvané cherubové.
6Do svatyně denně vcházeli kněží pověření bohoslužbou. 7Do velesvatyně směl vejít jenom jedenkrát za rok velekněz. Přinášel krev jako oběť za bezděčné přestupky svoje i lidu. 8Touto bohoslužbou Duch svatý naznačoval, že ještě nebyla otevřena cesta, která by vedla přímo k Bohu.
Symbolický význam pozemské svatyně
9-11Všechno, co se ve svatyni dělo, bylo předobrazem budoucnosti. Dary a oběti nestačily uklidnit svědomí těch, kteří je přinášeli. Zachovávání předpisů o pokrmech, nápojích a všelijakém obmývání zajišťovalo vnější spravedlnost do chvíle, než přišel nový velekněz Ježíš Kristus. Ten vešel do větší a dokonalejší svatyně, kterou nepostavili lidé.
Kristus je dokonalá oběť za hřích
12Místo krve kozlů a býků obětoval jednou provždy svou vlastní krev. Tak nám vydobyl věčné vykoupení.
13Krví kozlů a býků a ve vodě rozmíchaným popelem z jalovice skrápěl poskvrněné lidi a tak posvěcoval a očišťoval jejich těla. 14Krev bezúhonného Krista, který se obětoval Bohu, očišťuje naše svědomí od neužitečných skutků ke službě živému Bohu. 15Kristus zemřel a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, která zajišťuje vykoupení ze všech přestupků spáchaných v době platnosti staré smlouvy uzavřené s Izraelem. Můžeme se tedy pevně chopit toho, co bylo slíbeno.
16-17Ano, k závěti musí přistoupit smrt odkazujícího. Teprve potom je neměnná. Nelze ji vykonat, pokud je živ. 18Proto bylo zapotřebí krve i při uzavírání prvé smlouvy. 19Když Mojžíš přečetl shromážděnému lidu všechna přikázání zákona, smíchal krev býků a kozlů s vodou, vzal rudou vlnu a větvičku yzopu a pokropil tou vodou knihu i shromáždění a řekl: 20„Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh.“ 21Podobně postříkal krví svatostánek a všechno bohoslužebné náčiní. 22Podle zákona je totiž téměř všechno očišťováno krví a bez prolití krve není odpuštění vin.
23Takovým způsobem se muselo očišťovat to, co nebeskou svatyni jen připomínalo. Nebeská svatyně však vyžaduje vzácnější oběť. 24Kristus vešel do pravé nebeské svatyně, aby nás v ní před Bohem zastupoval; nevstoupil do její pozemské napodobeniny vytvořené lidmi. 25Nepřinášel za nás svou oběť opakovaně, jako to každoročně dělával velekněz, který do svatyně vstupoval s krví cizí; 26vždyť by za ta tisíciletí musel často trpět. Ale přišel nyní, aby jednou provždy svou obětí odčinil hřích. 27Člověk umírá jen jednou, a pak bude postaven před soud. 28Proto se i Kristus jednou obětoval a vzal na sebe hříchy mnohých. Podruhé se ukáže bez oběti za hříchy, aby zachránil ty, kteří ho očekávají.
