保罗在亚基帕王面前申辩
1亚基帕对保罗说：“准你为自己辩护。”于是保罗伸手示意，然后为自己辩护说： 2“亚基帕王啊，面对犹太人对我的种种控告，我今天很荣幸可以在你面前申辩， 3尤其是你对犹太习俗和各种争议都十分熟悉。因此，求你耐心听我说。
4“我从小在本族和耶路撒冷为人如何，犹太人都知道。 5他们认识我很久了，如果他们肯作证的话，他们可以证明我从小就属于犹太教中最严格的法利赛派。 6现在我站在这里受审，是因为我盼望上帝给我们祖先的应许。 7我们十二支派日夜虔诚地事奉上帝，盼望这应许能够实现。王啊！就是因为我有这样的盼望，才被犹太人控告。 8上帝叫死人复活，你们为什么认为不可信呢？ 9我自己也曾经认为应该尽一切可能反对拿撒勒人耶稣。 10我在耶路撒冷就是这样做的。我得到祭司长的授权，把许多圣徒26:10 保罗在这里指的是信耶稣的基督徒。关进监狱。他们被判死刑，我也表示赞同。 11我多次在各会堂惩罚他们，逼他们说亵渎的话，我对他们深恶痛绝，甚至到国外的城镇去追捕、迫害他们。
保罗信主的经过
12“那时，我带着祭司长的授权和委托去大马士革。 13王啊！大约中午时分，我在路上看见一道比太阳还亮的光从天上照在我和同行的人周围。 14我们都倒在地上，我听见有声音用希伯来话对我说，‘扫罗！扫罗！你为什么迫害我？你很难用脚去踢刺。’ 15我说，‘主啊，你是谁？’主说，‘我就是你所迫害的耶稣。 16你站起来。我向你显现，是要派你做我的仆人和见证人，把你所看见的和以后我将启示给你的事告诉世人。 17我将把你从你的同胞和外族人手中救出来。我差遣你到他们那里， 18去开他们的眼睛，使他们弃暗投明，脱离魔鬼的权势，归向上帝，好叫他们的罪得到赦免，与所有因信我而圣洁的人同得基业。’
保罗放胆传道
19“亚基帕王啊！我没有违背这从天上来的异象。 20我先在大马士革，然后到耶路撒冷、犹太全境和外族人当中劝人悔改归向上帝，行事为人要与悔改的心相称。 21就因为这些事，犹太人在圣殿中抓住我，打算杀我。 22然而，我靠着上帝的帮助，到今天还能站在这里向所有尊卑老幼做见证。我讲的不外乎众先知和摩西说过要发生的事， 23就是基督必须受害，并首先从死里复活，将光明带给犹太人和外族人。”
24这时，非斯都打断保罗的申辩，大声说：“保罗，你疯了！一定是你的学问太大，使你神经错乱了！”
25保罗说：“非斯都大人，我没有疯。我讲的话真实、合理。 26王了解这些事，所以我才敢在王面前直言。我相信这些事没有一件瞒得过王，因为这些事并非暗地里做的。 27亚基帕王啊，你信先知吗？我知道你信。”
28亚基帕王对保罗说：“难道你想三言两语就说服我成为基督徒吗？”
29保罗说：“不论话多话少，我求上帝不仅使你，也使今天在座的各位都能像我一样，只是不要像我这样带着锁链。”
30亚基帕王、总督、百妮姬及其他在座的人都站起来， 31走到一边商量说：“这人没有做什么该判死刑或监禁的事。” 32亚基帕王对非斯都说：“这人要是没有向凯撒上诉，已经可以获释了。”
Pavel svědčí Agrippovi
1Agrippa vyzval Pavla: „Pověz, co můžeš uvést na svou obhajobu!“ Pavel pozvedl ruku po způsobu řečníků a začal: 2„Jsem rád, králi Agrippo, že se mohu hájit proti obžalobám židů právě před tebou. 3Vím, že znáš dobře židovské zvyky i sporné otázky. Chci ti vše vyložit od začátku, a tak tě prosím o trpělivost. 4-5Už v mládí jsem přišel do Jeruzaléma a všichni se tam na mne pamatují. Musejí připustit, že jsem patřil k nejhorlivější skupině našeho náboženství, k farizejům. 6-7A vlastně i dnes stojím před soudem proto, že pevně držím to nejlepší, co vyznávají farizejové: že totiž Bůh splní sliby, které dal našim otcům, když mu budeme všichni vytrvale sloužit. 8Možná, že vám to připadá absurdní, ale opravdu věřím, že Bůh vzkřísí mrtvé.
9Tehdy jsem se ovšem i já domníval, že musím všemi prostředky bojovat proti učení Ježíše z Nazaretu, 10a byl jsem při tom v Jeruzalémě nejhorlivější. Velekněží mne zplnomocnili, abych Ježíšovy následovníky vyhledával, zatýkal a dával uvěznit. Vždy jsem byl pro to, aby byli odsouzeni k smrti. 11Dával jsem ty lidi bičovat v synagogách a nutil je, aby veřejně tupili svou víru. Byl jsem jako posedlý a začal jsem je pronásledovat i v jiných městech. 12Tak jsem se také vypravil s plnou mocí od velekněží do Damašku. 13A tu na cestě, ačkoliv to bylo v pravé poledne, nás zalilo světlo, proti kterému se polední slunce zdálo stínem. 14V úleku jsme se vrhli na zem a ke mně promluvil hlas v hebrejštině: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Proč biješ hlavou proti zdi?‘ 15Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, pane?‘ a on mi odpověděl: ‚Já jsem Ježíš, proti kterému se stavíš. 16Ale teď vstaň a poslouchej: Jak jsi mne horlivě pronásledoval, tak horlivě mne budeš vyznávat. Budeš svědkem toho, žes mne potkal, a všeho, co ti ještě ukáži. 17Budu tě chránit před lidmi, židy i pohany, mezi kterými ti dávám nesnadný úkol: 18Budeš jim otevírat oči oslepené hříchem, aby přestali tápat ve tmě, kde vládne satan a aby vešli do Božího světla. Všem, kdo ve mne uvěří, odpustím hříchy a dám jim místo mezi svým lidem, který usiluje o nový způsob života podle mé vůle.‘
19Jistě uznáš, Agrippo, že jsem nemohl odmítnout tak zřetelný pokyn z nebe. 20A tak jsem začal hned v Damašku, potom v Jeruzalémě, v celém Judsku a konečně i mezi pohany volat lidi, aby se dali na pokání, obrátili se k Bohu a dotvrdili to novým životem. 21To je můj ‚zločin‘, pro který mne chtěli židé v chrámu ubít. 22Bůh mne však z jejich rukou vytrhl, a tak tu stojím a mohu vydávat své svědectví prostým i vznešeným. To, co hlásám, je totéž, co předpovídali proroci i Mojžíš: 23že Mesiáš bude trpět, že však vstane jako první z mrtvých a tak přinese naději na věčný život židům i pohanům.“
24To už bylo pro Festa příliš, a proto se ozval: „Pavle, ty ses zbláznil. Znáš toho tolik, že tě to připravilo o rozum!“ 25Pavel se však bránil: „Můj rozum je v pořádku, vážený Feste. Mluvím jen pravdu a jsem plně při smyslech. 26Král je v pojmech židovské víry doma, a proto mohu mluvit tak otevřeně. Myslím, že i o nás křesťanech dobře ví; vždyť nejsme žádná tajná sekta. 27Jde vlastně o to, králi Agrippo, zda skutečně věříš tomu, co předpověděli židovští proroci. A já vím, že věříš.“
28Agrippa mu řekl: „Mluvíš tak, že bys mne málem přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ 29Pavel nato odpověděl: „Kéž by Bůh dal, abys nejen ty, ale vy všichni byli to, co jsem já, až na ty řetězy.“
30Král, místodržitel, Bereniké a pak i ostatní se zvedli a odcházeli. 31Jejich shodný úsudek byl, že Pavel nespáchal nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení. 32Agrippa řekl Festovi: „Nebýt toho odvolání k císaři, mohl bys ho klidně propustit.“
