La Bible du Semeur

Marc 1

Préparation du ministère de Jésus

Jean-Baptiste, messager de Dieu

1Ici commence l’Evangile de Jésus-Christ, le Fils de Dieu[a], selon ce qui est écrit dans le livre du prophète Esaïe:

J’enverrai mon messager devant toi,
il te préparera le chemin[b] .
On entend la voix de quelqu’un qui crie dans le désert:
Préparez le chemin pour le Seigneur,
faites-lui des sentiers droits[c] .

Jean parut. Il baptisait dans le désert. Il appelait les gens à se faire baptiser en signe d’un profond changement[d], afin de recevoir le pardon de leurs péchés.

Tous les habitants de la Judée et de Jérusalem se rendaient auprès de lui. Ils se faisaient baptiser par lui dans le Jourdain, en reconnaissant publiquement leurs péchés. Jean était vêtu d’un vêtement de poils de chameau maintenu autour de la taille par une ceinture de cuir. Il se nourrissait de sauterelles et de miel sauvage. Et voici le message qu’il proclamait: Après moi va venir quelqu’un qui est plus puissant que moi. Je ne suis pas digne de me baisser devant lui pour dénouer la lanière de ses sandales. Moi, je vous ai baptisés dans l’eau, mais lui, il vous baptisera dans le Saint-Esprit.

Le baptême et la tentation de Jésus

Or, en ce temps-là, Jésus vint de Nazareth, un village de Galilée. Il fut baptisé par Jean dans le Jourdain. 10 Au moment où il sortait de l’eau, il vit le ciel se déchirer et l’Esprit descendre sur lui comme une colombe. 11 Une voix retentit alors du ciel: Tu es mon Fils bien-aimé, tu fais toute ma joie.

(Mt 4.1-11; Lc 4.1-13)

12 Aussitôt, l’Esprit poussa Jésus dans le désert. 13 Il y resta quarante jours et y fut tenté par Satan. Il était avec les bêtes sauvages, et les anges le servaient.

Ministère de Jésus en Galilée

Les premiers disciples

14 Lorsque Jean eut été arrêté, Jésus se rendit en Galilée. Il y prêcha la Bonne Nouvelle de l’Evangile qui vient de Dieu. 15 Il disait: Le temps est accompli. Le royaume de Dieu[e] est proche. Changez[f] et croyez à l’Evangile.

(Mt 4.18-22; Lc 5.1-3, 10-11)

16 Un jour, comme il longeait le lac de Galilée, il vit Simon et André, son frère. Ils lançaient un filet dans le lac, car ils étaient pêcheurs.

17 Jésus leur dit: Suivez-moi et je ferai de vous des pêcheurs d’hommes.

18 Ils abandonnèrent aussitôt leurs filets et le suivirent. 19 Poursuivant son chemin, il vit, un peu plus loin, Jacques, fils de Zébédée, et Jean son frère. Eux aussi étaient dans leur bateau et réparaient les filets. 20 Aussitôt, il les appela. Ils laissèrent Zébédée, leur père, dans le bateau, avec ses ouvriers, et suivirent Jésus.

Exorcismes, guérisons et prédication

21 Ils se rendirent à Capernaüm. Le jour du sabbat, Jésus entra dans la synagogue et se mit à enseigner[g]. 22 Ses auditeurs étaient profondément impressionnés par son enseignement, car il parlait avec une autorité que n’avaient pas les spécialistes de la Loi.

23 Or, il se trouvait juste à ce moment-là, dans leur synagogue, un homme qui était sous l’emprise d’un esprit mauvais. Il se mit à crier: 24 Que nous veux-tu, Jésus de Nazareth? Es-tu venu pour nous détruire[h]? Je sais qui tu es! Tu es le Saint envoyé par Dieu!

25 Mais, d’un ton sévère, Jésus lui ordonna: Tais-toi, et sors de cet homme!

26 Alors l’esprit mauvais secoua l’homme de convulsions et sortit de lui en poussant un grand cri.

27 Tous furent saisis de stupeur; ils se demandaient entre eux: Que se passe-t-il? Voilà un enseignement nouveau, et donné avec autorité! Il commande même aux esprits mauvais, et ils lui obéissent!

28 Aussitôt, sa réputation se répandit dans toute la Galilée.

(Mt 8.14-15; Lc 4.38-39)

29 Sortant de la synagogue, Jésus se rendit avec Jacques et Jean à la maison de Simon et d’André. 30 La belle-mère de Simon était couchée, avec une forte fièvre. Aussitôt, ils lui parlèrent d’elle. 31 Il s’approcha, lui prit la main, la fit lever. La fièvre la quitta, et elle se mit à les servir.

(Mt 4.24; 8.16-17; Lc 4.40-41)

32 Le soir, après le coucher du soleil, on lui amena tous les malades[i] et tous ceux qui étaient sous l’emprise de démons. 33 La ville entière se pressait devant la porte de la maison. 34 Il guérit beaucoup de personnes atteintes de diverses maladies. Il chassa aussi beaucoup de démons et leur défendit de parler, car ceux-ci savaient qui il était.

(Lc 4.42-44)

35 Le lendemain, bien avant l’aube, en pleine nuit, il se leva et sortit. Il alla dans un lieu désert pour y prier.

36 Simon et ses compagnons partirent à sa recherche. 37 Quand ils l’eurent trouvé, ils lui dirent: Tout le monde te cherche.

38 – Allons ailleurs, leur répondit-il, dans les villages voisins! Il faut que j’y annonce aussi mon message. Car c’est pour cela que je suis venu[j].

39 Et il partit à travers toute la Galilée: il prêchait dans leurs synagogues et chassait les démons.

(Mt 8.1-4; Lc 5.12-16)

40 Un lépreux s’approcha de lui. Il le supplia, tomba à genoux[k] devant lui et lui dit: Si tu le veux, tu peux me rendre pur.

41 Jésus, pris de compassion pour lui[l], tendit la main, le toucha et lui dit: Je le veux, sois pur.

42 Aussitôt, la lèpre le quitta et il fut pur.

43 Jésus lui fit de sévères recommandations et le renvoya aussitôt: 44 Attention, ne dis rien à personne, mais va te faire examiner par le prêtre et apporte l’offrande prescrite par Moïse pour ta purification. Cela leur servira de témoignage[m].

45 Mais lui, à peine sorti, se mit à proclamer à tout le monde ce qui lui était arrivé et il répandit la nouvelle partout. A cause de cela, Jésus ne pouvait plus aller ouvertement dans une localité; il se tenait en dehors, dans des lieux déserts; et on venait à lui de toutes parts.

Notas al pie

  1. 1.1 L’expression le Fils de Dieu est absente de certains manuscrits.
  2. 1.2 Ml 3.1 .
  3. 1.3 Es 40.3 cité selon l’ancienne version grecque.
  4. 1.4 Autres traductions: se faire baptiser en signe de repentance, ou pour indiquer qu’ils changeaient de comportement.
  5. 1.15 D’autres comprennent: le règne de Dieu.
  6. 1.15 Autres traductions: repentez-vous ou changez d’attitude ou changez de comportement.
  7. 1.21 Chaque Juif avait le droit de prendre la parole dans la synagogue pour expliquer les Ecritures.
  8. 1.24 Autre traduction: tu es venu pour nous détruire.
  9. 1.32 Car le sabbat se terminait après le coucher du soleil. On pouvait alors de nouveau transporter des malades.
  10. 1.38 Autre traduction: que je suis sorti de Capernaüm (voir v. 35).
  11. 1.40 L’expression tomba à genoux est absente de certains manuscrits.
  12. 1.41 A la place de pris de compassion pour lui certains manuscrits ont: en colère contre lui. C’est pourquoi d’autres traduisent: Jésus irrité de son attitude le renvoya. En effet, le lépreux n’aurait pas dû pénétrer dans le village.
  13. 1.44 Autres traductions: cela prouvera à tous que tu es guéri ou cela prouvera à tous mon respect de la Loi.

Slovo na cestu

Marek 1

Jan Křtitel připravuje cestu Ježíšovi

1Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna.

Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi:

„Pošlu před tebou zvláštního posla,
    který připraví svět na tvůj příchod.
V době duchovně pusté bude volat:
    ‚Přichází k vám Bůh!
Napravte svůj život,
    odložte všechno,
co mu stojí v cestě!‘ “

Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil. Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu. Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel. Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval:

„Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi.

Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

Jan křtí Ježíše

Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít. 10 Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice. 11 Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“

Satan pokouší Ježíše na poušti

12 Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty. 13 Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho.

Ježíš káže v Galileji

14 Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha: 15 „Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“

Čtyři rybáři následují Ježíše

16 Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři.

17 Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“ 18 Ti dva všeho nechali a šli s ním.

19 O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě. 20 I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem.

Ježíš učí jako ten, kdo má moc

21 Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a 22 posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona.

23 Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: 24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“

25 Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“ 26 Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.

27 Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“

28 A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho dalších

29 Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. 30 Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. 31 Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.

32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. 34 Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn.

Ježíš káže a uzdravuje

35 Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.

36 O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. 37 Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“

38 Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“

39 A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.

Ježíš uzdravuje malomocného

40 Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“

41 Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“ 42 V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.

43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“

45 Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.