Adiyisɛm 18 – ASCB & SNC

Asante Twi Contemporary Bible

Adiyisɛm 18:1-24

Babilonia Asehweɛ

1Yei akyi, mehunuu ɔbɔfoɔ foforɔ sɛ ɔfiri ɔsoro reba fam. Na ɔwɔ tumi kɛseɛ na nʼanimuonyam hyerɛn asase so nyinaa. 2Ɔteaam dendeenden sɛ,

“ ‘Wahwe ase! Babilonia kɛseɛ ahwe ase!’

Adane ahonhommɔne tenaberɛ

ne ahonhom efi nyinaa atɛeɛ.

Nnomaa a wɔyɛ efi a wɔkyiri wɔn nyinaa te ne mu.

3Ɔde ne nsã a ɛyɛ nʼadwamammɔ a

ano yɛ den no maa nnipa nyinaa nomeeɛ.

Asase so ahene ne no bɔɔ adwaman,

na asase so adwadifoɔ nam nʼahonya mmorosoɔ so nyaa wɔn ho.”

4Afei, metee nne foforɔ bi a ɛfiri ɔsoro ka sɛ,

“Momfiri, me nkurɔfoɔ,

na moamfa mo ho amfra bɔne a ɔyɛ no mu,

na mo ne no ankyɛre nʼasotweɛ!

5Ɛfiri sɛ, wɔahyehyɛ ne bɔne atoatoa abɛduru soro,

na Onyankopɔn akae nʼawudie no.

6Sɛdeɛ ɔyɛɛ mo no, monyɛ no saa pɛpɛɛpɛ;

deɛ ɔyɛɛ mo biara no, montua ne so ka mprenu.

Nsa a ɔde maa mo no, monhyɛ no deɛ ano yɛ den mmɔho mmienu.

7Momma nʼayayadeɛ ne nʼawerɛhoɔ nnɔɔso

sɛ animuonyam ne ahonya a ɔpɛ maa ne ho no.

Ɛfiri sɛ, daa ɔka sɛ,

‘Mete ha sɛ ɔhemmaa;

menyɛ okunafoɔ,

na me werɛ renho da!’

8Yei enti, nʼamanehunu a ɛyɛ yadeɛ

awerɛhoɔ ne ɛkɔm bɛba ne so da bi.

Na wɔde ogya ahye no,

ɛfiri sɛ, Awurade Onyankopɔn a ɔbu no atɛn no yɛ kɛseɛ.

9“Sɛ asase so ahene a wɔne no bɔɔ adwaman, dii dɛ no hunu hye a wɔrehye no no wisie a, wɔbɛsu atwa agyaadwoɔ. 10Nʼamanehunu no hu a ɛyɛ enti, wɔbɛgyina akyiri asu sɛ,

“ ‘Due! Due, Ao, kuropɔn kɛseɛ,

Ao Babilonia, kuropɔn a ɛwɔ tumi!

Dɔnhwere baako pɛ mu, wʼatemmuo aba.’

11“Adwadifoɔ a wɔwɔ asase so nso su no ɛfiri sɛ, obiara ntɔ wɔn nneɛma bio. 12Obiara ntɔ sikakɔkɔɔ ne dwetɛ, ne aboɔden aboɔ ne nhweneɛ pa, ne nwera pa ne ntoma afasebire ne serekye ne tam kɔkɔɔ, ne nnua a ɛyɛ hwam nyinaa ne asonse adwinneɛ nyinaa, ne adwinneɛ a wɔde nnua a ɛwɔ din ayɛ, ne ayowaa ne dadeɛ ne abohemaa, 13ne pɛperɛ ne mmorɔngo, ne nnuhwam ne kurobo, ne hwamfufuo ne nsã ne ngo, ne asikyiresiam muhumuhu ne ayuo, ne nyɛmmoa ne nnwan ne apɔnkɔ ne nteaseɛnam ne nkoa ne nnipa akra.

14“Adwadifoɔ no bɛka sɛ, ‘Nneɛma pa a wopere hwehwɛeɛ no nyinaa ayera, na wʼahonya ne wʼanimuonyam no kɔ, na wo nsa renka bio.’ 15Adwadifoɔ a wɔnyaa wɔn ho wɔ kuro no mu no bɛgyina akyirikyiri ɛfiri sɛ, wɔsuro amanehunu a ɔrehunu no. Wɔbɛsu na wɔatwa agyaadwoɔ, 16na wɔaka sɛ:

“ ‘Due! Due, Ao, kuropɔn kɛseɛ a

ɔfira nwera pa ne ntoma afasebire ne tam kɔkɔɔ,

na sika ne aboɔden aboɔ ne nhwene pa bobɔ mu.

17Dɔnhwere pɛ, na saa ahonya dodoɔ yi asɛe.’

“Ahyɛnkafoɔ panin ne ɛhyɛn no mu nnipa, ne ɛhyɛn no mu adwumayɛfoɔ, ne wɔn a wɔka ho a wɔnya wɔn anoduane firi ɛhyɛn adwumayɛ mu no nyinaa gyinaa akyirikyiri. 18Wɔsuiɛ wɔ ɛberɛ a wɔhunuu ogya a ɛrehyeɛ no wisie no, wɔteam ka sɛ ‘Kuropɔn biara a ne kɛseɛ te sɛi mmaa da.’ ” 19Wɔtoo mfuturo guu wɔn atifi na wɔsu twaa agyaadwoɔ sɛ,

“ ‘Due! Due Ao kuropɔn kɛseɛ,

wo a wɔn a wɔwɔ ahyɛn wɔ wo mu no

nam wʼahonya so yɛɛ adefoɔ.

Na dɔnhwereɛ baako pɛ mu, wɔahwere biribiara!’

20“Ma wʼani nnye ne ho. Ao, ɔsoro!

Ahotefoɔ ne asomafoɔ ne

adiyifoɔ mo ani nnye!

Ɛkwan a ɔde mo faa so enti,

Onyankopɔn abu no atɛn.”

21Afei, ɔbɔfoɔ hoɔdenfoɔ bi faa ɛboɔ a ne kɛseɛ bɛyɛ sɛ owiyammoɔ to twenee ɛpo mu kaa sɛ,

“Saa ahoɔden yi ara

na wɔde bɛto Babilonia kɛseɛ no atwene,

a wɔrenhunu no bio.

22Wɔrente sankubɔfoɔ ne nnwomtofoɔ, atɛntɛbɛnbɔfoɔ ne totorobɛntohyɛnfoɔ nka bio wɔ mo mu.

Wɔrenhunu odwumfoɔ biara wɔ wo mu bio.

Na wɔrente owiyamfoɔ biara nka wɔ wo mu bio.

23Kanea hann

renhyerɛn wɔ wo mu bio.

Wɔrente ayeforɔkunu ne ayeforɔyere

nne wɔ wo mu bio.

Wʼadwadifoɔ yɛ ewiase mu nnipa titire.

Na wɔde wo ntafowayie adaadaa aman nyinaa.

24Wɔ ne mu na wɔhunuu adiyifoɔ ne ahotefoɔ

ne wɔn a wɔkumm wɔn asase so nyinaa mogya.”

Slovo na cestu

Zjevení 18:1-24

Pád Babylóna: Boží nepřátelé odsouzeni

1Potom jsem spatřil jiného anděla sestupovat s nebe. Byla mu dána velká moc a jeho sláva ozářila celou zemi. 2Zvolal silným hlasem:

„Padl, padl veliký Babylón

a jeho rozvaliny budou obydleny všelijakými démony a odpornými ptáky.

3Jeho nízké vášně posedly všechny národy a jejich vládce,

takže se nezastavili před ničím.

Obchodníci bohatli z jeho rozmařilého života.“

4Pak jsem slyšel z nebe jiný hlas:

„Utečte z toho města, moji věrní,

neúčastněte se jeho hříchů,

abyste s ním nepropadli trestu.

5Jeho hříchy se nakupily až k nebi

a Bůh se chystá soudit jeho zločiny.

6Odplaťte mu po zásluze za jeho ohavné činy!

Do číše, ve které míchal svoje ďábelské nápoje, mu nalejte dvakrát tolik.

7Slávu a hýření teď zaplatí trýzní a žalem.

Namlouval si: Mám královskou moc a houf nápadníků,

nikdy nebudu nosit smutek jako opuštěná vdova.

8Proto se teď na něj v jediném dni nahrne pohroma za pohromou, smrt, pláč, hlad a oheň.

Tak rozhodl mocný Pán Bůh.“

9Mocipáni, kteří s ním smilnili a hýřili, nad ním budou plakat a naříkat, až uvidí dým hořícího města. 10Plni hrůzy se mu neodváží jít na pomoc a budou jen z povzdálí skučet:

„Škoda, škoda tě,

veliký a mocný Babylóne!

Co se to s tebou najednou stalo?“

11-12I bohatí obchodníci budou toho města velice želet, protože přijde nazmar jejich zboží, sklady zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, nejjemnějšího plátna, purpuru, hedvábí a šarlatu, vonných dřev a uměleckých předmětů ze slonoviny, vzácných dřev, mědi, oceli a mramoru. 13Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí? 14Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky. 15Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy 16a bědují:

„Škoda tě, veliké město,

škoda tě milovníku jemných látek,

purpuru a šarlatu,

zlata, drahokamů a perel.

V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“

17Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc. 18-19Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“

20Avšak raduj se, nebe, i ty, věrná církvi, protože se vás Bůh zastal. Dal tomu městu zakusit tvrdost soudů, které ono vynášelo nad vámi.

21Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:

„Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.

22Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.

Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,

nikdy už v něm nezazní lomození strojů.

23Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.

Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.

Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.

24Jeho ulice jsou skropeny krví proroků a mučedníků pro víru a všech ostatních obětí.“