Ang Kinabuhi nga Gigamhan sa Espiritu Santo
1Karon, ang mga anaa kang Cristo Jesus dili na silotan sa Dios. 2Kay human kita mahiusa kang Cristo Jesus gigamhan na kita sa Espiritu Santo nga nagahatag ug kinabuhi. Busa luwas na kita gikan sa sala ug kamatayon nga nagagahom kanato. 3Ang Kasugoan dili makakuha sa gahom sa sala diha sa atong kinabuhi, tungod sa kahuyang sa atong tawhanong kinaiya. Ang Dios mao ang nagkuha sa gahom sa sala diha sa kinabuhi sa tawo. Gipadala niya dinhi sa kalibotan ang iyang Anak nga nahimong tawo sama kanatong mga makasasala aron mahimong halad alang sa atong mga sala. Ug diha sa iyang pagkatawhanon, gilaglag sa Dios ang gahom sa sala. 4Gibuhat niya kini aron nga ang gipatuman sa Kasugoan matuman dinhi kanato nga wala na magkinabuhi sumala sa atong tawhanon nga kinaiya kondili sumala sa Espiritu Santo. 5Ang mga tawo nga nagakinabuhi sumala sa ilang tawhanon nga kinaiya walay lain nga gihuna-huna kondili ang kagustohan sa ilang tawhanon nga kinaiya, apan ang mga tawo nga nagakinabuhi sumala sa pagtultol sa Espiritu Santo walay lain nga gihuna-huna kondili ang nahimut-an sa Espiritu Santo. 6Kon ang panghunahuna sa tawo gigamhan sa iyang tawhanon nga kinaiya, mosangpot kini sa kamatayon. Apan kon ang nahimut-an sa Espiritu Santo mao ang iyang kanunay nga gihuna-huna, makaangkon siyag kinabuhi ug kalinaw. 7Kaaway sa Dios ang tawo kansang panghunahuna gigamhan sa iyang tawhanon nga kinaiya, kay wala siya magtuman sa Kasugoan sa Dios, ug ang tinuod dili siya makatuman niini. 8Ang mga tawo nga nagasunod sa ilang tawhanon nga kinaiya dili gayod makapalipay sa Dios. 9Apan kamo dili na ilalom sa gahom sa inyong tawhanon nga kinaiya. Kay kon ang Espiritu sa Dios nagapuyo diha kaninyo, gigamhan na kamo sa Espiritu. Ang tawo nga wala diha kaniya ang Espiritu ni Cristo dili iya ni Cristo. 10Apan tungod kay si Cristo anaa kaninyo, bisan mamatay ang inyong lawas tungod sa sala, mabuhi gihapon ang inyong espiritu tungod kay gipakamatarong kamo sa Dios. 11Unya, tungod kay ang Espiritu sa Dios nga nabanhaw kang Jesus anaa kaninyo, siya nga nabanhaw kang Cristo mao usab ang maghatag ug kinabuhi sa inyong mga may kamatayon nga lawas. Buhaton niya kini pinaagi sa Espiritu nga nagapuyo diha kaninyo.
12Busa mga igsoon, kinahanglan sundon nato ang Dios ug isalikway nato ang atong tawhanon nga kinaiya. 13Kay kon magkinabuhi kamo sumala sa inyong tawhanon nga kinaiya, mamatay kamo. Apan kon pinaagi sa Espiritu Santo isalikway ninyo ang daotang binuhatan, mabuhi gayod kamo.
Ang mga Anak sa Dios
14Ang mga ginatultolan sa Espiritu sa Dios mao ang tinuod nga mga anak sa Dios. 15Kay ang Espiritu nga inyong nadawat wala maghimo kaninyo nga mahadlokon sama sa inyong gibati kaniadto sa dihang mga ulipon pa kamo, hinuon naghimo kini kaninyo nga mga anak sa Dios. Karon, pinaagi sa Espiritu Santo makatawag na kita sa Dios nga, “Amahan.”8:15 Amahan: sa literal makita ang Hebreo nga pulong “abba” ug ang Griego nga pulong “pater,” nga pareho nga nagakahulogan nga “papa” o kaha “amahan.” 16Ang Espiritu Santo uban sa atong espiritu mao ang nagapamatuod nga kita mga anak sa Dios. 17Ug tungod kay kita mga anak na sa Dios, mga manununod kita sa mga butang nga gitagana sa Dios alang kanato. Mga manununod kita kauban ni Cristo. Kay kon nagaantos kita karon sama sa pag-antos ni Cristo kaniadto, moabot ang adlaw nga pasidunggan usab kita uban kaniya.
Ang Atong Maayo Kaayo nga Kahimtang sa Umaabot
18Alang kanako, ang mga pag-antos karon dili ikatandi sa maayo kaayo nga kahimtang nga maangkon nato unya sa umaabot. 19Kay ang tanang binuhat sa Dios naghinam-hinam gayod nga nagapaabot sa higayon nga ipadayag na sa Dios ang iyang mga anak. 20Kay ang tanan nga binuhat sa Dios wala makakab-ot sa iyang katuyoan alang kanila. Nahitabo kini dili tungod sa ilang kaugalingong kabubut-on kondili tungod kay mao kini ang pagbuot sa Dios. Apan may paglaom pa, 21kay moabot ang adlaw nga ang mga binuhat sa Dios maluwas gikan sa pagkamadunoton ug mahimutang sa nindot kaayo nga kagawasan sa mga anak sa Dios. 22Nasayran nato nga hangtod karon ang tanan nga binuhat sa Dios nagaagulo sa kasakit sama sa babaye nga manganakay. 23Bisan kita nga nakadawat sa Espiritu Santo nga mao ang una nga gasa sa Dios nagaagulo usab sa kasakit samtang nagapaabot kita sa adlaw nga ang atong mga lawas bag-ohon sa Dios ug mahingpit ang atong katungod isip iyang mga anak. 24Naluwas na kita ug nagapaabot na lang nga mahingpit kini nga kaluwasan. Ang paglaom dili na matawag nga paglaom kon anaa na ang gilaoman. Kay kinsa ba ang magalaom sa anaa na? 25Apan kon nagalaom kita sa mga butang nga wala pa kanato, nagahulat kita nga mapailubon.
26Ug tungod kay maluya kita, ang Espiritu Santo nagatabang kanato. Dili kita kahibalo kon unsa gayod ang angay nato nga iampo; mao nga ang Espiritu Santo nagahangyo sa Dios alang kanato uban sa mga pag-agulo nga dili malitok. 27Ug tungod kay nasayod ang Dios kon unsa ang sulod sa kasing-kasing sa tawo, nasayod usab siya sa hunahuna sa Espiritu Santo. Kay ang Espiritu Santo nagahangyo sa Dios alang sa iyang mga anak, sumala sa kabubut-on sa Dios.
28Nasayod kita nga ang tanang panghitabo gibuhat sa Dios alang sa kaayohan sa mga nagahigugma kaniya nga iyang mga pinili sumala sa iyang katuyoan. 29Kay sukad pa kaniadto, nasayran na sa Dios kon kinsa ang iyang mahimong mga anak. Ug giplano na niyang daan nga mahisama sila sa iyang Anak nga si Jesus, aron siya ang mahimong kamagulangan sa daghang mga managsoon. 30Busa ang mga tawo nga gipili na niyang daan iyang gitawag nga mahimong iyang mga anak; ug ang mga tawo nga iyang gitawag, iya usab nga gipakamatarong; ug ang iyang gipakamatarong, iya usab nga gipasidunggan.
Ang Gugma sa Dios
31Karon, kon hunahunaon ta kini nga mga butang, makaingon kita nga ang Dios dapig gayod kanato, ug walay makabatok kanato. 32Wala niya ihikaw ang iyang Anak, hinuon gihalad niya kini alang kanatong tanan. Kon gihatag niya ang iyang Anak, ihatag usab niya kanato ang tanang butang. 33Walay makaingon nga kitang mga pinili sa Dios mga makasasala, kay ang Dios na gayod ang nagaingon nga kita gipakamatarong na. 34Wala nay makaingon nga silotan kita, kay si Cristo Jesus mismo gisilotan ug namatay alang kanato, ug dili kay kana lang, gibanhaw usab siya ug karon atua sa tuong kamot sa Dios ug nagahangyo sa Dios alang kanato. 35Walay makapahimulag kanato gikan sa gugma sa Dios. Bisag makasinati pa kita ug mga pag-antos, kalisod, paglutos, kagutom, kakabos, katalagman, ug bisan pag kamatayon, masiguro nato nga gihigugma gihapon kita ni Cristo. 36Ang Kasulatan nagaingon:
“Tungod sa among pagtuo kanimo, anaa kami kanunay sa kakuyaw sa kamatayon. Sama kami sa mga karnero nga ihawonon.”8:36 Tan-awa usab ang Salmo 44:22.
37Apan bisag mao kini ang atong kahimtang, masagubang nato kini pinaagi sa tabang ni Cristo nga nagahigugma kanato. 38-39Kay nasiguro ko gayod nga walay makapahimulag kanato gikan sa gugma sa Dios nga gipakita niya pinaagi kang Cristo Jesus nga atong Ginoo. Bisan pa ang kinabuhi dinhi o ang kamatayon, ang mga anghel o mga demonyo, ang mga panghitabo karon o ang mahitabo sa umaabot, ang mga may gahom, ang mga anaa sa ibabaw o sa ilalom sa kalibotan, o bisag unsa pa nga mga binuhat sa Dios dili makapahimulag kanato gikan sa iyang gugma.
Bezúhonnost získáme jen s Kristem
1My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti. 2Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit. 3Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti. 4Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem. 5Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován. 6-8Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit. 9Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu. 10Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha. 11A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
Kdo patří Bohu, má neochvějnou jistotu věčného života
12Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla. 13Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život. 14Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru. 15-17Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje. 18Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká. 19Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě. 20-21Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost. 22Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech! 23A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz, 24že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme. 25Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
Kdo patří Bohu, má zaručené bezpečí a vítězství
26My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku. 27A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí. 28-29Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni? 30Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví. 31Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit? 32Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal? 33Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil? 34Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus? 35Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit. 36Vždyť už dávný žalmista napsal:
„Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě,
mají nás za ovce, určené na porážku.“
37Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval! 38-39A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
