New International Version

Philippians 2

Imitating Christ’s Humility

1Therefore if you have any encouragement from being united with Christ, if any comfort from his love, if any common sharing in the Spirit, if any tenderness and compassion, then make my joy complete by being like-minded, having the same love, being one in spirit and of one mind. Do nothing out of selfish ambition or vain conceit. Rather, in humility value others above yourselves, not looking to your own interests but each of you to the interests of the others.

In your relationships with one another, have the same mindset as Christ Jesus:

Who, being in very nature[a] God,
    did not consider equality with God something to be used to his own advantage;
rather, he made himself nothing
    by taking the very nature[b] of a servant,
    being made in human likeness.
And being found in appearance as a man,
    he humbled himself
    by becoming obedient to death—
        even death on a cross!

Therefore God exalted him to the highest place
    and gave him the name that is above every name,
10 that at the name of Jesus every knee should bow,
    in heaven and on earth and under the earth,
11 and every tongue acknowledge that Jesus Christ is Lord,
    to the glory of God the Father.

Do Everything Without Grumbling

12 Therefore, my dear friends, as you have always obeyed—not only in my presence, but now much more in my absence—continue to work out your salvation with fear and trembling, 13 for it is God who works in you to will and to act in order to fulfill his good purpose.

14 Do everything without grumbling or arguing, 15 so that you may become blameless and pure, “children of God without fault in a warped and crooked generation.”[c] Then you will shine among them like stars in the sky 16 as you hold firmly to the word of life. And then I will be able to boast on the day of Christ that I did not run or labor in vain. 17 But even if I am being poured out like a drink offering on the sacrifice and service coming from your faith, I am glad and rejoice with all of you. 18 So you too should be glad and rejoice with me.

Timothy and Epaphroditus

19 I hope in the Lord Jesus to send Timothy to you soon, that I also may be cheered when I receive news about you. 20 I have no one else like him, who will show genuine concern for your welfare. 21 For everyone looks out for their own interests, not those of Jesus Christ. 22 But you know that Timothy has proved himself, because as a son with his father he has served with me in the work of the gospel. 23 I hope, therefore, to send him as soon as I see how things go with me. 24 And I am confident in the Lord that I myself will come soon.

25 But I think it is necessary to send back to you Epaphroditus, my brother, co-worker and fellow soldier, who is also your messenger, whom you sent to take care of my needs. 26 For he longs for all of you and is distressed because you heard he was ill. 27 Indeed he was ill, and almost died. But God had mercy on him, and not on him only but also on me, to spare me sorrow upon sorrow. 28 Therefore I am all the more eager to send him, so that when you see him again you may be glad and I may have less anxiety. 29 So then, welcome him in the Lord with great joy, and honor people like him, 30 because he almost died for the work of Christ. He risked his life to make up for the help you yourselves could not give me.

  1. Philippians 2:6 Or in the form of
  2. Philippians 2:7 Or the form
  3. Philippians 2:15 Deut. 32:5

Slovo na cestu

There is no audio yet for this translation.

Filipským 2

1Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje?

Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorni, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.

Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďe laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným.

Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.

Osvojte si smýšlení Ježíše Krista, který -

ač sám byl Bůh - nedomáhal se božských nároků,

odložil svou slávu a moc, stal se člověkem

a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.

Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu,

10-11 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.

12 Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život.

13 Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.

14 Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností.

15-16 Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví - jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.

17 I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví,

18 raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.

19 Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timoteje, abych se potěšil zprávami o vás.

20 Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem.

21 Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy.

22 Ale Timoteje jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn.

23 Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám.

24 Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.

25 Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr.

26 Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci.

27 Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány.

28 Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti.

29 Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte.

30 Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny, byl by se málem uštval k smrti.