Lukáš 12:35-59 SNC

Lukáš 12:35-59

Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící. A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu. Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti. A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého. Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde. I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm? I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm, Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí. Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se, Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými. Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho. Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří? Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení. Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem. Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá. A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť. Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte? Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest? Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře. Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.

Read More of Lukáš 12